Veda a technika

Tento produkt je v češtině. Kniha, jež vznikla v rámci projektu „Dějiny a současnost české sociologie“, zkoumá vliv sociologie na jiné vědní obory (případně vliv oboustranný), a to specificky v Českých zemích, resp. Československu a České republice.

Tento produkt je v češtině. Co to jsou čísla? Kolik jich rozlišujeme druhů? Proč Pythagora tolik zajímala čtvercová a trojúhelníková čísla? Lze najít nějakou souvislost mezi takzvanými dokonalými čísly a prvočísly?

Tento produkt je v češtině. Ojedinělý průvodce po chaosu v přírodě a matematice pro každého, kdo kdy toužil porozumět vzorcům uspořádání listů nebo vytváření sněhových vloček.

Kniha obsahuje dvacet pět příspěvků, které byly předneseny na 13. Mezinárodním diplomatickém kongresu v Paříži 3.– 4.

Tento produkt je v češtině. Sbírka Wittgensteinovská etika si klade za cíl představit jeden z vedlejších, byť o nic méně zajímavých směrů anglosaské etiky, který navazuje na anti-teoretické, filosoficko-psychologické a platónské motivy v myšlení Ludwiga Wittgensteina.

Barva představuje jeden z tradičních filosofických problémů, který byl a je zkoumat z nejrůznějších úhlů pohledu, v různých souvislostech a kontextech.

Tento produkt je v češtině. Problémy etiky II pokrývají důležitá témata spadající do morální (filosofické) psychologie, z nichž se řada (například filosofie emocí či filosofie literatury) mezitím rozvinula ve svébytnou oblast bádání.

Tento produkt je v češtině. Kniha Problémy etiky I obsahuje texty o filosofii jednání a morální zodpovědnosti. První oddíl se zabývají podmínkami morálního soudu, jak je formulují problémy svobody vůle a morální náhody.

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku.

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jedním z nejvýznamnějších filosofů 20. století a jeho dílo podstatným způsobem proměnilo a stále ovlivňuje analytickou filosofii. Většina čtenářů jeho spisů zná tzv.

Tento produkt je v češtině. Začátek roku 2011 přinesl do řady arabských zemí změnu v podobě svržení několika dlouhověkých a zdánlivě neotřesitelných režimů.

Je možné racionálně zdůvodnit přesvědčení, že budoucnost bude do značné míry podobna minulosti? V tomto duchu formuloval v Anglii 18. st. dnes již tradiční verzi problému indukce David Hume. Snaha o zdůvodnění induktivních úsudků trápí filosofii i 250 let po jeho smrti.