Veda a technika

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice.

Český anglista, literární historik a překladatel František Chudoba patřil k zakládajícím profesorům Masarykovy univerzity.

Spoluprací světoznámého fotografa Ing. Jiřího Havla a přírodovědce RNDr. Jana štursy vznikla publikace o lesích na naší planetě.

Kniha obsahuje „neobyčejné“ příběhy, události, týkající se „obyčejných“ lidí a zvířat. Je ukázáno, že ve všech živých bytostech je nedozírné bohatství možností a schopností, čekajících na potřebné probuzení.

Dvoudílná monografie „Myšlenkově schůdné cesty mezi Jeruzalémem a Athénami“ je rozšířenou verzí autorova habilitačního spisu. Jeho další rozpracování provázelo tázání na úlohy filosofie, resp.

Přepracovaná a doplněná verze habilitační práce „Myšlenkově schůdné cesty mezi Jeruzalémem a Athénami“ obsahuje nástin setkávání raného judaismu a řecké filosofie, nástin dějin filosofie náboženství, metodologické pojednání studia bible.

Kniha navazuje na předchozí vydané publikace z mezinárodních workshopů věnovaných tematice holokaustu v literatuře, divadle a filmu ve střední Evropě.

Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako „implicitní polemiku“ s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi.

Kniha Toulky ruskou literaturou přináší výběr textů věnovaných ruské literatuře z pera významného českého rusisty, literárního vědce, překladatele a básníka doc. Jiřího Honzíka (1924–2018).

Tato kniha poměrně podrobně popisuje cestu k současnému standardnímu modelu částicové fyziky, od objevů elektronu, atomového jádra a radioaktivity až po slavný Higgsův boson, který v nedávné době upoutal pozornost i širší laické veřejnosti.

Kolektivní monografie Polidštěné zvíře. Kapitoly ke středoevropskému myšlení o literatuře dílčím způsobem zprostředkovává akademickou diskusi vedenou na 6.

Středoevropská etnika si vytyčila jiný cíl. Jejich tvářnost určil proces „národního obrození“. Byla to touha po vytvoření nikoliv byrokratického státu, ale soudržné lidské pospolitosti vyznávající společné hodnoty.